Po vyškrknutí Emanovy chalupy na Horkách ze seznamu míst pro rodinné setkání nastala doba temna. Uskutečnily se sice dva ročníky, jeden u Zdenála a druhý u Frankieho, ale ani jeden nedosahoval možností chalupy na Horkách. Jednalo se hlavně o možnost zábavy pro děti. Myslím, že na takové akci není většího potěšení, než když se děti zabavý samy a příjdou pouze na jídlo a pití. A tento ročník v myslivecké chatě u Vícenic takový byl.
Celá víkendová akce proběhla za deštivého počasí. V pátek začalo pršet již kolem osmé hodiny a pršelo celou noc. Nám to moc nevadilo, protože zastřešená terasa byla velká. Akorát to nevydržel oheň, který do té doby spokojeně hořel. Po půlhodině deště to byly dvě doutnající polena uprostřed velké kaluže.
Sobotní ráno již neslibovalo déšť, ale bylo stále pod mrakem. Dopoledne proběhly výlety, např. do blízkého lomu. Kolem poledne Zdenál rozpálil svůj kotlíkový gril a začalo se opékat/grilovat/péct maso. Zde je potřeba poděkovat Fanymu, který (s rodinou) kompletně maso připravil/naložil. A touto bohulibou činností jsme se zabavili až do večera. Děti nepočítám. Ty stihly soutěžit ve střelbě vzduchovkou, v házení šipkami, ve fotbale a ve stezce odvahy. Až na pár malých přeháněk nám počasí přálo. Zvláštní souhrou náhod došlo pivo ve chvíli, kdy jsme se rozhodovali, zda jít spát nebo ne. Slabší existence šli spát a ty silnější zůstaly se zbytky tvrdého alkoholu.
Nedělní ráno bylo příšerné. Ze dvou důvody. Prvním důvodem bylo počasí. Nejdříve slunce pálilo, že se ve stanu nedalo vytržet a po dvou hodinách se spustila průtrž deště. Druhý důvod byli aktivní myslivci, kteří ráno přijeli kolem chaty posekat trávu. Jen unavené děti vytržely spát při zvuku benzíkových sekaček. Takže jsme pomalu sbalili stany a za deště odjeli domů.