31 výroční oheň T.O. Jasinka

Pršelo. Hodně. Celou noc a celý pátek dopoledne. A najednou se začali objevovat telefonáty typu: "Taky u Vás tak prší!", "V tom se nedá dělat.", "Má to cenu jezdit už v pátek, když tak prší?". Ale Jasinka to nezabalila. Když se domluvili, tak to nevzdají. Přibalili pár igelitových plachet a jelo se.

Na fleku už čekal Svářeč. Už od čtvrtku. Ale jakmile jsme se objevili, vylezl ze stanu. A hned jsme se šli chystat dřevo. A stal se malý zázrak. Když příroda viděla, že se Jasinka nezalekla špatného počasí, umoudřila se a přestalo pršet. Ale ta plachta nad malým ohněm zůstala pro jistotu až do neděle.

Z Kaltibery jsme se zůčatnili Mulisák, Martin a Frankie. Tomu dokonce svěřili zapálení ohně. Mulisák se zrovna vrátil z Špicberku, takže bylo o čem vyprávět.