29. výroční oheň T.O. Jasinka

V páteční večer se sešla kolem ohně nebývale velká skupina osadníků a kamarádů. Bečka byla naražená a alkohol koloval kolem ohně. Nejchutnější nápoj dovezl Mek. Za hodinu byly jeho čtyři láhve rumu prázdné. Na obhajobu všech musím podotknout, že z toho byly již tři láhve poloprázdné, když je Mek dovezl. Hrálo se dlouho do noci a zábavu nám (téměř) nezkazila ani žába, co skočila do ohně. Skoro nikdo domů nespěchal.
Sobotní dopoledne proběhlo ve znamení přípravy dřeva a ohniště. Odpoledne byla siesta. Sluníčko svítilo, houby nerostly a děti si hrály s bičem a střílely z pistole. Dětské souteže nebyly. Náladu trochu zkazili dva domorodci, kteří se přišli předvést s velkým psem a ješte větší opicí.
Z Kaltibery přijeli Martin, Frenky s Pájou a Deci s celou rodinou. Deci jako uvědomělý otec skoro nepil a jezdil po lese s kočárkem.
K večeru přijelo nejvíce aut. Takže na zapálení ohně bylo hodně lidí. Bohužel se pak začali postupně vytrácet. Ti, co zůstali, hráli a zpívali až do rána.
Časy se mění. Podle mě je nejlepší zábava v pátek večer, kdy dorazí ti, co chtějí strávit víkend s kamarády.
V neděli následovalo rozpočítávání: "řídí, neřídí a pije, řídí, řídí ...". Na dopíjení bečky jsme zůstali tři. Ale bylo i co jíst. Kamarádka Muška při balení batohu objevila sklenici škvarkové pomazánky, kterou nechtěla nést zpět domů, a tak připravila snídani pro všechny. Bečku jsme nakonec nedopili a v poledne se rozjeli domů.