Květen 2007: Česká Kanada. Vandr tří "M"

1.den	Sobota 5.5.2007	6km	Jindřichuv Hradek, Nová Bystřice, Albeř, Klášter
2.den	Neděle 6.5.2007	20km	Landštejn, Český Rudolec
3.den	Pondělí 7.5.2007	13km	Český Rudolec, Slavonice
4.den	Úterý 8.5.2007	1km	Slavonice

Jak jsme se s Mulisákem domluvili o Velikonocích, vyrazili jsme druhý prodloužený květnový víkend ven. S návrhem, kam jet, přišel Mek: "Česká Kanada". Sice jsme ji projeli dvakrát na kolech, ale pěšky ještě ne. Původně nás mělo jet více, ale Ivanka nedostala dovolenou a Riki poslal omluvnou SMS-ku z nemocnice. Měl potíže s tlakem v motoru.

Sobota 5.5.2007
Já s Mekem jsme vyráželi o půl šesté z Přerova. Byl to přímý vlak přes Brno, Třebíč do Jindřichova Hradce. Mulisák přistupoval v Třebíči. V kupé s námi seděla slečna učitelka (výtvarnice). Ta nám doporučila pár zajímavých pamětihodností v Jindřichově Hradci. Bohužel většina těch expozic byla zavřená, tak jsme zašli v historickém centru do hotelu Bílá paní na oběd. Ve dvě hodiny jsme nasedli na úzkokolejku společnosti Jindřichohradecké místní dráhy (http://www.jhmd.cz) a za hodinu a půl jsme byli v Nové Bystřici. Trať vedla většinou lesem. Byla to příjemná projížďka. V Nové Bystřici jsme navštívili náměstí a hospodu. K večeru jsme vyrazili směrem na Albeř. Tam se nám do cesty postavila druhá hospoda. Ten jelení guláš byl výborný. Dále jsme se seznámili s místními děvčaty. Po desáté jsme vyrazili na malý noční přesun k lesu u Kláštera. Postavili jsme stany, zalezli do nich a během 10 minut začalo pršet. Definovali jsme to jako dobré znamení a spokojeně usnuli. Tedy až na občasné Mekovo chrápání.

Neděle 6.5.2007
Ráno déšť přestal, pouze lehce "mžilo". Po vydatné teplé snídani jsme pokračovali na Landštejn. Cestou jsme odbočili k dvěma rekonstruovaným "řopíkům". Bohužel nebyl nikdo doma. Na Landštejně bylo i přes nepřízeň počasí velké množství cyklistů. Takže velká tlačenice v hospodách. Po návštěvě hradu, polívce a pivu jsme pokračovali na Český Rudolec. Po cestě jsme si dali malý oběd z vlastních zásob. Mulisák konečně vytáhl lovečák. Do Českého Rudolce jsme dorazili k večeru. Prohlédli jsme si Malou Hlubokou a našli novou Graselovu stezku, po které jsme chtěli jít druhý den. Pak jsme zapadli do hospody na kančí guláš. Po 11 hodině jsme se vydali na druhý noční přesun. Cestou jsme málem přišli o Meka, který si vzpomněl, že si nedoplnil 2l láhev vody. Trval na tom, že se vrátí do hospody. Nakonec jsme jej přesvědčili a pokračovali společně. Stany jsme postavili na malé louce a za občasného Mekova chrápání usnuli.

Pondělí 7.5.2007
Probudili jsme se do slunečného dne. Jaký to byl šok po předchozím ránu. Osušili jsme stany, vydatně posnídali a vyrazili po Graselově stezce. Informaci o této stezce mezi Českým Rudolcem a Slavonicemi, kterou nedávno otevřeli, jsme se dozvěděli na internetu. Po cestě byly zajímavé zastávky jako vodní pila v Peníkově, Graselova slůj, Schillerovy kameny, zbytky staroslovanské vesnice Pfaffenschlag a obranná linie řopíků (kde měli otevřeno). Pomalým vycházkovým tempem jsme došli až do Slavonic. Prohlédli jsme si nádraží a našli v jeho blízkosti flek na spaní. Potom jsme obhlídli náměstí a zapadli do hospody. Po 12 hodině nás vyhodili, že zavírají. Další noční přesun. Cestou na spací flek jsme u nádraží minuli policejní auto. Šli jsme kolem něj potichu, abychom je nevzbudili. Nebo naopak, oni nás nechali v klidu projít. Mek se podíval na hvězdy a rozhodl se, že bude spát pod širákem. Uložil se mezi naše stany a chrápal.

Úterý 8.5.2007
Brzy ráno začalo mrholit až pršet. Největší déšť začal kolem 7 hodiny a trval do půl osmé. Vzhledem k tomu, že vlak nám jel v osm hodin, opět to přesně vyšlo. Po dešti jsme sbalili stany a šli na nádraží. Cestou jsme přemýšleli, kam zmizel Mek. Našli jsme jej na staré nádražní rampě. Zrovna balil. Společně jsme odjeli domů ...

Další fotografie jsou i Mulisáka. Pomalu si začínáme konkurovat. Mulisák se učí velmi rychle.