36 výroční oheň T.O. Kaltibera

Původní zpráva byla, že budeme s Mulisákem sami ve čtvrtek večer. Pak se objevil Zdenál s Irenou plus plně naložený zásobovací vozík a hned bylo veseleji. První ranní páteční pěší příchozí byl John. A v pátek večer již nás byla velká skupina.
Počasí nám přálo celý víkend. I tak jsme většinu věcí opět dodělávali v sobotu. Soutěže byly stejné jako každý rok. Člověk se skoro diví, že nemáme plný počet bodů u všech účastníků. Nemáme. Pořád je co zlepšovat.
Při zapálení ohně jsme vzpomněli na našeho kamaráda Soptíka, který nás opustil. Počet vzpomínkových destiček na Malé skále se zvýšil.
Nedělní dopoledne bylo jako obvykle krátké a smutné. Tak zase ahoj za rok.