23 výroční oheň T.O. Kaltibera

Konec dobrý, všechno dobré. Tak by šlo jednoduše charakterizovat letošní ročník. Přípravy probíhaly na poslední chvíli, zvadlo nebylo vůbec. Akce domluvené v létě, se vůbec nerealizovaly. Podobně vypadala domluva ohledně čtvrtečního příjezdu na flek. Přihlásili jsme se pouze dva, Mulisák a Martin. A jak to dopadlo?

Ve čtvrtek odpoledne jsme s Mulisákem vyzvedli od Dráta nezbytné nářadí pro přípravu dřeva a na fleku stavěli stany. Najednou zazvonil mobil! John nás čekal v Senoradech. No paráda. Ve třech se to lépe táhne. Tak jsme do hospody na sraz s Drátem dorazili tři osadníci. Bohužel nás zase vyhodili v 10 hodin večer, že je zítra pracovní den. Tak jsme ještě chvíli poseděli na fleku a šli brzy spát.
Páteční den byl náročný. Ve třech jsme nachystali dřevo. Tato jednoduchá věta v sobě obsahuje více činností: nalezení soušky (tak 6-7 kusů), její skácení, nařezání na metry a odtáhnutí na flek. Kdo zná, rozumí ... Plus posečení plochy kolem ohně. Žízniví jako vojáci na Sahaře, jsme pili jenom vodu. Po čtvrté hodině odpoledne jsme dokončili přípravu dřeva a pak začali přijíždět kamarádi a zbylí osadníci. Mezi prvními byl Zdeněk s bečkami. Konec žízně! Další osadníci byli Fany, Gejza a Eman.
Páteční večer byl nádherný. Sešla se totiž velká skupina muzikantů. Hlavním tahounem byl Džanek, kterému sekundovali John s Mekem. Plus Luboš a Jindra. Hrály se hlavně staré písničky. Spát se šlo až kolem třetí hodiny.

Sobotní ráno bylo ve znamení dětí. V pátek večer šly brzy spát a v sobotu radostně vstávaly. Ale chovaly se tiše. Zbytek kamarádů a osadníků vstával postupně. Sobotní dopoledne i odpoledne bylo ve znamení příjezdů dalších kamarádů, výletů a debat kolem ohně. Nám zbývalo dodělat hranici a fagule. To už přijeli Frankie i Deci. Nedostavil se pouze Azbest.
Výroční oheň jsme zapálili za soumraku. Na programu byl jediný bod. Přijetí nového člena Zdeňka do osady. Šerif Eman jej pasoval na právoplatného člena trampské osady Kaltibera. Zbytek večera proběhl ve stejném duchu jako každý rok. Muzikanti se střídali a hráli až ... ani nevím. Vlastně i Deci si na "chvilinku" zdřímnul (jako skoro každý rok). Abych nezapomněl, opět jsme dětem přichystali noční stezku odvahy. Letos byla zaměřená na kolektivní bloudění v nočním lese a hledání mýdla. Děti pod vedením Kristýnky a Davida obstály.

Nedělní ráno nás probudil Frankie, který se rozčiloval, že zbylé nařezané dřevo má špatnou délku a nevleze se do jeho auta. Vzal si pilu a chybu napravil. Zdeněk nám pro změnu předvedl univerzální schopnosti svého vozidla. Foto napoví více.
Přestože bylo v pondělí 28.9. volno, nikdo z účastníků nezůstal do pondělí. Ti, kteří chtěli využít celý prodloužený víkend, většinou vyrazili na jiné akce. Např. na setkání s papežem v Brně-Tuřanech, které nám zkomplikovalo cestu po dálnici směrem na Olomouc.

Abychom předešli možným pomluvám z různých stran, že se u nás na ohni chlastá, požádali jsme o pomoc nestranného pozorovatele a fotografa Bankrota. Měl za úkol zdokumentovat, že naše osada je vždy v pohodě a pije s mírou. Posuďte sami z fotografií.

Malý dodatek. Na youtube se objevilo video ze zapálení ohně. Můžete zavzpomínat.