21 výroční oheň TO Kaltibera

Reklamní slogan pro tento rok by mohl znít "Jen pro otrlé trampy". Celé září bylo nádherné indiánské léto, které skončilo těsně před naším výročním ohněm. Předpověd počasí hlásila silné deště a zimu. Takové počasí nás zaskočilo. Plánovaná výchova druhé generace osadníků byla ohrožena.
A jak to dopadlo?

Ve čtvrtek večer se na fleku sešli Eman, Mulisák, Deci a John. Zrovna nepršelo a tak poseděli kolem ohně.

V pátek ráno se spustil silný déšť. Zrovna v té době jsem přijel s celou rodinou. Sejít s dětmi dolů bylo jako projít potokem. Děti dostaly první lekci. Na fleku jsme je zanechali u ohně, ať se usuší a rychle postavili stan. Než jsme jej dostavěli, přestalo pršet. V zápětí přijeli Fany, Gejza a Azbest s Jitkou. Z kamarádů Bob. Začalo obvyklé páteční dopoledne před ohněm. Údolím rachotila motorová pila a padající stromy. Malý rozdíl tu ale byl. Jak uvidíte na fotkách, postavili jsme mnohem větší stan jako bar. K večeru jsme se sesedli kolem malého ohně a diskutovali o všem možném. Dokonce přišlo i na taková témata jako je sociální spravedlnost a základní funkce státu. Deci usnul přibližně ve stejnou dobu jako moje dcery. S tím rozdílem, že holky ve stanu a Deci vsedě. Byl to večer bez písniček, neboť Frenky měl přijet až v sobotu a John odjel odpoledne a přijel až večer.

Sobotní ráno bylo tiché, než jsem použil motorovou pilu na nařezání dřeva. Jediný, kdo nevylezl ze stanu, byl Mulisák. Toho vzbudily děti již ráno (ne jeho), takže použil špunty do uší a spokojeně spal dál. Dopoledne se dodělala hranice a fagule. Současně začali přijíždět auty první kamarádi. Já jsem vzal děti a šli jsme přes Salámovku na spojky.
Odpoledne jsme připravili dvě stanoviště pro střelbu ze vzduchovek. Původně to byla soutěžní akce pro děti. A byla hodně napínavá. Tři kola soutěžili David s Petrem o první místo. Nakonec vyhrál Petr a Gejza se tvářil pyšně. Potom se vzduchovek chopili dospělí a za chvíli byla krabička prázdná. Na začátku tam bylo 500 diabolek.
Zapálení ohně proběhlo za soumraku. Po rozdání placek za dětské soutěže nastala volná zábava. Hudba se rekrutovala z řad Bílého patníku posílená Mekem, Johnem a ostatními. Frenky počkal do tří a pak se také chopil kytary.
Za zmínku stojí naše cancátka. Původní dřevěná neprošla tento rok užším výběrem a byla nahrazená kovovými. Viz. foto.

Nedělní ráno bylo pro většinu slunečné. Vstávali v době, kdy sluníčko už naplno svítilo a vyhřálo údolí. Nastal typický shon, kdy někteří balili a odcházeli, jiní vstávali a snídali.

Zapsal: Martin